Rozhovor s Janem Václavíkem, předsedou Lesnicko-dřevařské komory ČR

- Můžete shrnout hlavní důvody, které vedly ke vzniku Lesnicko-dřevařského fondu? V čem osobně vnímáte hlavní budoucí přínosy fondu?

Nevymýšlíme nic nového. Potřebujeme komunikovat, vysvětlovat a podporovat celou řadu témat, které posunou náš lesnicko-dřevařský sektor dopředu nebo zabrání škodám, které vznikají z nepochopení souvislostí.

Naléhavost našich oborových témat roste a poroste v důsledku mnohá událostí, které prožíváme a jejichž plody bohužel teprve uzrají. Ale my mnoho zde neriskujeme, protože podobné fondy v zahraničí i v jiných oborech ukázaly jednoznačně svoji prospěšnost a dnes už je všeobecně známá a akceptovaná informace, že z jejich činnosti mají užitek všechny zájmové osoby na trzích, kde podobné fondy působí. Popravdě jsme takovýto fond měli mít už dávno, takže z mého pohledu budeme jen dohánět zpoždění. Ale zase se můžeme poučit s chyb a úspěchů těch, kteří běží před námi.

- Lesnicko-dřevařský fond měl být původně zřízen zákonem, ale nakonec byl začleněn do struktury Lesnicko-dřevařské komory. Přibližte prosím anabázi vzniku Lesnicko-dřevařského fondu?

Lesnicko-dřevařská komora ČR byla aktivním navrhovatelem a podporovatelem takovéhoto fondu již v minulosti. Záměr byl založit fond zákonem s povinnými příspěvky vlastníků lesa, lesnických firem a zpracovatelů dřeva. To mluvíme o letech 2015 až 2017. Návrh zákona, kterým se měl zřídit Lesnicko-dřevařský fond měl dokonce číslo sněmovního tisku (pozn. redakce: sněmovní tisk 1038). Ale takto navržený fond se začal politizovat a ztrácet svoje původní poslání, a nakonec nezískal dostatečnou podporu. 

Aktuální dopady kůrovcové kalamity na vlastníky lesa a na celý trh se dřevem myšlenky na fond znovu oživili. Ale politické vůle na zřízení fondu zákonem a na úpravu všech souvisejících zákonů a předpisů, které by to vygenerovalo se v tento okamžik nedostává a není pravděpodobné, že by se to v blízké budoucnosti mělo změnit. Velká politika řeší jiné problémy a my fond potřebujeme už teď, další čekání by bylo jen na škodu a stejně bychom nevěděli, že čekání pomůže.

Takže jsme pochopili, že zákonem fond asi neprosadíme. Ale při vyjednávání o daňových úlevách na Ministerstvu financí jsme byli navedeni na myšlenku, proč tvořit fond zákonem, když už máme „neziskovou“ profesní komoru, která některé daňové úlevy umožňuje už nyní. V tento okamžik jsem oprášil svoje zkušenosti s vedení Investiční společnosti a uvědomil jsem si, že fond nemusí být samostatnou firmou. Většina fondů, které Vám nabízejí renomované banky a bankovní investiční společnosti využívá podobného principu, jako náš nově založený Lesnicko- dřevařský fond. Tedy tyto fondy nemají plnou právní subjektivitu, ale jejich majetek spravuje zakladatel na základě pravidel, které jsou uvedeny ve statutu fondu. Je to levnější a praktičtější řešení, které navíc zrychlí proces založení.

Lesnicko-dřevařská komora ČR založená při Agrární komoře ČR je dostatečně velký a seriózní subjekt na to, aby mohl vytvořit pro své členy a příznivce místo, kam mohou posílat dary a příspěvky na podporu činností a projektů, které chceme a musíme dělat, pokud máme mít úspěšnou budoucnost. Myslím, že vhodnější subjekt pro vytvoření Lesnicko-dřevařského fondu nenajdete.

A to je vlastně celé. Vytvořili jsme Statut Lesnicko-dřevařského fondu, který vychází z původního zákona o Lesnicko-dřevařském fondu a inspiruje se jinými oborovými fondy a ten bude sloužit, jako závazné pravidlo, při hospodaření s penězi, které získá tento Lesnicko-dřevařský fond na podporu své činnosti.

- Myšlenka založení Lesnicko-dřevařského fondu je stará zhruba 5 let. S jakými ohlasy a reakcemi v oboru jste se na začátku setkávali? Vnímáte nyní podporu takového projektu z našeho oboru?

Všichni, se kterými jsme o založení fondu jednali nebo si jen povídali, považují vznik takovéhoto fondu za potřebný krok. To je nesmírně pozitivní stav. Fond založený zákonem by byl pro některé lepším řešením, někomu se zase líbí více náš nápad, který eliminuje politické vliv na fond. Nakonec, pokud se fond osvědčí, může se časem jeho právní forma převést na ještě robustnější řešení. Ale to neznamená, že dnešní konstrukce fondu by byla málo dospělá. Všichni ve vedení komory si přesto uvědomujeme, že plné získání důvěry a podpory si naše řešení musí teprve zasloužit a odpracovat, ale to je u všech nových věcí normální. Tím, že jsme povinné příspěvky nahradili dobrovolnými, jsme současně vytvořili nezbytnost obrovské transparentnosti fondu, protože pokud jeho činnosti přispěvatele dostatečně nebudou věřit, přestanou fondu přispívat.

- K založení fondu se zdrženlivě postavili zástupci dřevozpracovatelů, jaké jsou jejich argumenty? A oslabujete to nějak pozici fondu?

Tím, že příspěvky do fondu nejsou povinné a fond podporuje jen dobré věci, na kterých se všichni shodujeme, je stanovisko některých zástupců velkých zahraničních zpracovatelů dřeva pro mě obtížněji pochopitelné, ale nechci jejich pohnutkám připisovat žádné úmysly a pozici fondu jejich postoj, doufám že jen dočasný, nijak neoslabuje. Fond chce a bude podporovat větší zhodnocení dřeva na území našeho státu i jeho větší využití na našem domácím trhu. Jsme česká komora a podporujeme domácí tradici i domácí výrobu. Když to budeme dělat dobře, přidají se i ti, kteří dnes váhají. Většina zpracovatelů dřeva ale už dnes ví, že je to dobrý nástroj, který se v okolních zemích osvědčil a mnozí do podobného fondu přispívají v místě svého hlavního sídla.

- Financování fondu bude řešeno na principu dobrovolnosti. Kdo může do fondu přispět a jak chcete motivovat potenciální dárce k pravidelnému přispívání?

Přispět může vlastně úplně kdokoliv, ale předpokládáme, že přispívat budou zejména vlastníci lesa, lesnické firmy, firmy zpracovávající dřevo, komunální a státní instituce i jiné fondy a nadace, kterým záleží na našich lesích a kteří si uvědomují, že dřevo je jediná obnovitelná surovina, kterou u nás máme, takže podporovat domácí využití dřeva je vlastně největší skutečná pomoc našemu životnímu prostředí a přírodě vůbec. Jak jistě víte, nejsem příznivcem uhlíkového byznysu, ale v tomto případě musím dodat, že používaní dřevěných výrobků rovněž zásadně prodlužuje uhlíkový cyklus a rostoucí lesy vážou pomocí fotosyntetických procesů oxid uhličitý. Tedy CO2 a to je taky hodné podpory.

- Jsou s přispíváním do fondu spojeny i nějaké daňové úlevy?

Ano, přispěvatel si může příspěvek odečíst od svého daňového základu a Fond při dodržení pravidel, které jsou uvedeny v jeho statutu nemusí příspěvky rovněž danit.

- Jakým způsobem bude konstruována výše příspěvků? A jak bude řešena garance transparentnosti nakládání s prostředky vloženými do fondu?

Jak už jsem říkal, příspěvky do fondu jsou dobrovolné a záleží na každém přispěvateli, jak moc chce pomoci a co si také může dovolit. Zejména vlastníci lesa nemají teď dobré časy. Fond bude mít samostatný bankovní účet, bude se o něm samostatně i účtovat a bude vytvářet podrobnou, a hlavně veřejnou výroční zprávu o svém hospodaření. Je v zájmu všech, aby se fond choval slušně a maximálně transparentně. Ve statutu fondu je náznak, jak příspěvky počítat, ten vychází z konsenzu, který vznikl při návrhu zákona o lesnicko-dřevařském fondu. Ale i tento výpočet není povinný a jak už jsem odpovídal, příspěvky a dary do fondu jsou na bázi dobrovolnosti.

- Jakým způsobem bude možné o podporu fondu žádat, jak budou projekty posuzovány a kontrolováno jejich plnění?

Fond má zřízenou Radu Fondu a Dozorčí radu fondu, které se budou projekty fondu a žádostmi o podporu zabývat na svých pravidelných zasedáních. Velkým významným dárcům jsme připraveni nabídnout místo v dozorčí radě fondu, aby se mohli prostřednictvím svého zástupce přesvědčit, že s jejich penězi je nakládáno v souladu se statutem fondu. Myslím si ale, že ještě uplyne několik let, než se vytvoří precedenty a nastaví se konkrétnější investiční standardy. Takže předpokládám, že rada fondu bude muset zpočátku komunikovat všechny projekty i dary se zvýšeným úsilím se členy komory stejně tak i s nečleny komory, kteří ale působí v rámci našeho lesnicko-dřevařského sektoru a mají obdobné zájmy. 

- V původní vizi LDF přislíbilo Ministerstvo zemědělství, že do fondu přispěje stejným objemem financí jako ostatní přispěvatelé. Potřeba a podpora k založení fondu objevila i v aktuálním znění Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035. Platí uvedený příslib ministerstva i nyní, když je fond postaven na principu dobrovolnosti?

Máme slíbeno, že naše ministerstvo bude hledat cesty, jak našemu fondu pomoci, a to i penězi. Ale v dohledné době rozhodně neočekávám, že to bude automatickým dorovnáním ostatních příspěvků do fondu. Věřím ale, že když budeme dělat dobře svoji práci, ministerstvo se adekvátně přidá. V poslední době je spolupráce s panem ministrem Tomanem i s panem náměstkem Mlynářem velmi korektní a racionální. Zvyšující se přísun dotačních a podpůrných peněz do resortu je nejlepším důkazem i nadějí i pro vytvoření ještě vyšší formy spolupráce a Lesnicko-dřevařský fond může být jejím nástrojem.

- Hlavním předmětem činnosti fondu by měl být marketing zaměřený na lesy a lesnictví, dříví a dřevařství. V jakých oblastech lesnického sektoru v současné době shledáváte potřebu nejvyšší podpory fondu? A o jaké projekty by se zde pro představu mohlo jednat?

Nejde jen o to, že věci v našich oborech komunikujeme málo, vůbec nebo špatně. To by měly projekty fondu zlepšit. Ale nemáme třeba v oboru dostatečné zdroje na soustavnou profesionální práci s legislativou a se strategickými dokumenty, které se připravují nejen na našich ministerstvech a v našich zákonodárných komorách, ale zejména v Evropské Unii. My dnes často nestačíme všechny ty návrhy ani pořádně připomínkovat, a přitom bychom potřebovali sami takovéto návrhy nejlépe ve formě paragrafového znění předkládat. Zde se například bavíme o modifikaci zákona o veřejných zakázkách i o podpoře veřejných soutěží na dřevostavby. Myslím, že poznání s posledních let, že pokud si to neuděláme sami, nikdo to za nás neudělá, je už dost silné.

Stále cítím silnou potřebu zkvalitnit i vnitřní komunikaci v rámci sektoru. Jednotný postoj navenek nám zvýší vyjednávací sílu i prestiž. Možnost vydiskutovat si rozdílné názory a hledat kompromisy na našich seminářích a odborných kulatých stolech před tím, než je budeme prezentovat vnějšímu světu by mohla být jedna z cest.

Potřebujeme dát žákům v lesnických a dřevařských oborech modernější učebnice a znovu provázat akademický svět se skutečnou praxí. Mění se počasí i představy společnosti o naší práci stejně jako její preference, a mění se i výrobní postupy a výrobní technologie. Na vše musíme být připraveni reagovat, a to stále lépe a rychleji. Úkolů a cílů je, jak vidíte před námi tak mnoho, že v odpovědi na tuto otázku bych asi vyčerpal veškerý prostor, který jste mi pro rozhovor vyčlenili. Na nedávné valné hromadě jsme vytvořili i odborné sekce a jakmile začnou pracovat, další podněty očekáváme i od nich. O dobré projekty se bojím méně než o dostatek zdrojů, které na ně budou potřeba.   

- V oblasti podpory dřeva funguje řadu let Nadace dřevo pro život, podporována zejména ze strany dřevozpracovatelů. Jak se budou činnosti obou organizací  doplňovat či prolínat?

Dnes už v lesnicko-dřevařském sektoru existuje více neziskovek, fondů a nadací a já doufám, že vznikne celá řada projektů, u kterých se společným postupem nebo jen vzájemným doplňováním se zvýší účinek toho, co chceme dělat a co chceme podporovat. Náš svět je malý a musíme i o těchto věcech i nadále komunikovat, abychom si vzájemně mohli pomáhat.

- LDF by měl také podporovat vědu a výzkum směřující k lepšímu hospodaření v lese, k vyššímu využívání dříví v České republice. Znamená to, že podobný výzkum a těsnější propojení vědy a praxe u nás nyní postrádáte? Pokud ano, jakými kroky by fond mohl pomoci?

Ano, já těsnější propojení vědy a akademického světa obecně s naší praxí postrádám velmi. Už roky hledám cesty na zlepšení tohoto stavu.  Inspiruji se při hledání nějakého řešení i rozhovory s děkany našich oborových fakult v Brně i v Praze a myslím, že jednou z nejlepších cest je vytvoření ekonomické motivace pro naše školy a pro naše výzkumné ústavy, tedy jinými slovy, praxe jim musí nadefinovat skutečné potřeby a otázky, na které hledáme odpovědi, ale praxe musí mít i schopnost za tyto odpovědi a řešení zaplatit. To by mohl alespoň trochu suplovat náš fond. A pokud to dokážeme zrealizovat, přiblížíme tím i naše školy a výzkum k praxi a k normálnímu světu. 

- LDF je poměrně ambiciózní projekt, u nějž lze očekávat, že minimálně jeho rozjezd bude velmi náročný. Jak bude činnost fondu řešena personálně a s jakým vlastním rozpočtem fondu počítáte?

Největší část práce alespoň nyní při rozjezdu bude ležet na předsednictvu a dozorčí radě LDK. To znamená, že veškerý čas, energie a prostředky, které dnes komoře věnují členové jejich orgánů jsou odměněny pouze dobrým pocitem z vykonané práce a trochou prestiže. Samozřejmě že v okamžiku, kdy se fond rozjede, budeme muset posílit personálně naše zázemí, ale nyní mám spíše představu, že budeme využívat specialistů a odborníků ad hoc, podle toho, co budeme potřebovat vyřešit.

- Počítáte v rámci činností fondu i se zapojením veřejnosti, například nějakou crowdfundingovou kampaní nebo jinými podobnými aktivitami?

Ano, časem. Nyní nemáme na kvalitní obsluhu kampaní orientovaných na širokou veřejnost dostatečné zázemí. A kdybychom něco udělali polovičatě nebo nedokonale, široká veřejnost by nám to odpouštěla dlouho a pomalu. Ale máme v zásobníku nějaké projekty pro větší subjekty na trhu, kterých není tolik a kde máme již nyní schopnost se jim adekvátně věnovat.

- Co budete například po roce fungování fondu považovat za úspěch?

Myslím, že nás bude ještě nějakou dobu trápit tahle chřipková epidemie. I tak nám už hodně zkomplikovala život a valnou hromadu jsme stihli udělat ještě před tvrdšími opatřeními vlády, které očekávám. S lehkým pocitem viny musím konstatovat, že jsem nestihl naše záměry důkladně probrat ze všemi, kteří by si to zasloužili vědět a měli by se na našich plánech podílet. Tak doufám, že nám to prominou, jde přece jen o dobrou věc, kterou potřebujeme. Nyní tedy máme k dispozici „vehikl“ a můžeme začít pracovat na tom, abychom jej rozpohybovali. Pro mě bude největší úspěch, když se vyplatí sázka na riziko dobrovolnosti, tedy když přesvědčíme alespoň některé naše potenciální přispěvatele, že jde o instituci neobyčejně potřebnou, která jejich peníze použije v součinnosti s penězi jiných dárců lépe, než by to udělali oni sami. Jinými slovy, čeká nás ještě mnoho práce, než všechny dobré myšlenky uvedeme do života, a tak prosím Vaše čtenáře jak o trochu trpělivosti a shovívavosti, tak o pomoc v naší práci. Lesu a dřevu zdar a našemu Lesnicko-dřevařskému fondu zvláště!